Nesnáším dělení na zdravá a nezdravá jídla, hamburger je vlastně jen maso a houska, říká odbornice na výživu Karolína Fourová

Odbornice na výživu a kvalitu potravin Karolína Fourová byla hostem Milušky Bittnerové v talk show Na kafeečko.Karolína Fourová je inženýrkou v oboru výživy a kvality potravin.Své recepty, tipy a triky sdílí s fanoušky na svém Instagramu, kde ji sleduje téměř 100 000 lidí. Karolína Fourová je rovněž autorkou dvou knih o zdravé výživě.+ 6 fotek+ 7 fotek

Pozvání do talk show Miluše Bittnerové Na kafeečko tentokrát přijala odbornice na výživu a kvalitu potravin Karolína Fourová (32). Promluvila o tom, proč bychom se neměli bát nakupovat běžné potraviny v českých supermarketech a jak je správně skladovat. Vyjmenovala také pět bodů, které nám pomohou zdravě a trvale zhubnout.

Veronika Nováková
Veronika Nováková 15. 03. 2023 09:00

Karolína Fourová je inženýrkou v oboru výživy a kvality potravin, byť ji lidé často představují jako foodblogerku. První kniha, kterou vydala, Jediná kniha o jídle, kterou potřebujete se stala bestsellerem a své čtenáře už si našla i druhá Výživná kniha o jídle, která má našlápnuto na podobný úspěch.

Rady Karolíny Fourové lidé vyhledávají především na Instagramu, Milušku proto zajímaly nejčastější dotazy, které jí v poslední době chodí. „Teď je velký trend krájet ovoce a zeleninu hned po příchodu domů a umístit ji do vody do krabiček. Ušetří to čas a déle to vydrží čerstvé," popisuje Karolína. „Při každém porušení slupky, která chrání plod, se nám ale ztrácejí vitaminy. Působí tam kyslík a světlo, takže nám oxiduje vitamin C, který odchází velice rychle. Hodně vitaminů je navíc rozpustných ve vodě, takže když si to nakrájíme a naložíme do vody, všechno se tam vylouhuje," varuje.

Karolína Fourová o etiketách na potravinách

Karolíno, pro nás je těžké i přečíst si správně etiketu. Já bych tam potřebovala nějaké zjednodušení.

Rozumím tomu, že když se na to většina lidí podívá, tak se spíše vyděsí. Jsou tam slova a čísla, kterým nerozumí. Ale zjednodušení už je, respektive myšlenka tam byla. Nově se na potraviny dává nutriscore, což je barevná škála od A do D nebo do E. Hodnotí se podle energie, přidaného cukru nebo tuků. Horší je, že tohle není na všech potravinách a také lidem nikdo nevysvětlil, jak se podle toho orientovat.

Aha.

To znamená, že A mají dětské křupky, které jsou plné cukrů jako snídaňové cereálie. Občas se ptám, jak se tam ten výrobce dostal. Olivový olej má potom E prostě proto, že je to olej a měli bychom ho konzumovat méně. Ale třeba člověk s poruchou příjmu potravy si z toho odvodí, že má jíst jen mraženou zeleninu a tofu, protože to má A, a olivového oleje se vůbec nedotknout.

A hlavně tam není, který ten olivový olej je nejlepší.

Hodnotí se to podle energie. Jsou jisté parametry, podle kterých se potravina na tuto škálu umístí. Ale není to hodnocené podle kvality. Mělo to lidem pomoci, ale ve finále to spotřebitele mate víc než předtím.

Karolína Fourová o správném skladování zeleniny

Karolíno, na co se vás lidé na Instagramu nejčastěji ptají?

Je to třeba skladování potravin. Teď je totiž velký trend krájet ovoce a zeleninu hned po příchodu domů a umístit je do vody do krabiček. Ušetří to čas a déle to vydrží čerstvé.

A je to tak?

No, čerstvé to vydrží. Ale my přeci nepotřebujeme, aby zelenina vydržela o den nebo dva déle. My potřebujeme vitaminy, které v ní jsou. Kvůli tomu si drahou zeleninu a ovoce kupujeme. Při každém porušení slupky, která chrání plod, se nám vitaminy ztrácí. Působí tam kyslík a světlo, takže nám oxiduje vitamin C, který odchází velice rychle. Hodně vitaminů je navíc rozpustných ve vodě, takže když si to nakrájíme a naložíme do vody, všechno se tam vylouhuje. Tu vodu potom samozřejmě vylijeme. Ve výsledku si z ovoce a zeleniny bereme jen vlákninu. V dnešní době, kdy všichni nadávají, jak jsou ovoce a zelenina drahé, nedává smysl přijít domů, nakrájet to a naložit do vody.

Děkuji, že to říkáte. Já se na jednom webu pro maminky dočetla, že nakrájené jablko ve vodě déle vydrží. Několikrát jsem to Betynce udělala a vůbec jí to nechutnalo. Opravdu to nasáknuté jablko není dobré.

Já to chápu. Jednou jsem za to dostala strašně vynadáno od matek. Mluvila jsem právě o jablku, že by mělo být vcelku a čím větší kousky, tím lepší. Jenže děti to prý nechtějí kousat. Já to chápu, samozřejmě musíme najít nějaký kompromis mezi tím, co je správně a co je únosné. Já mám také raději, když si to jablko nakrájím na měsíčky. Ale pokud to bude na větší kusy, je to lepší, protože přijdeme o méně vitaminů.

Skladování potravin je velké téma a lednička mé oblíbené místo pro rajčata nebo okurky. A vy mi říkáte, že rajčata nebo okurky tam nepatří. Kam je mám v tom bytě dát?

Rajčata je nejlepší nechat v papírovém sáčku na kuchyňské lince. Já vím, že když je v létě 30 stupňů, tak je to komplikovanější. Co třeba chladnější chodba?

Tam mi to někdo sní.

Pokud si koupíme rajčata, která jsou dobrá a voňavá, člověk je nechce dát do lednice. I s ohledem na dnešní vysoké ceny. Zrovna rajčata v lednici déle vydrží, to je pravda, ale uvnitř jsou potom moučnatá, ztratí chuť a tolik nevoní.

Takže to není kvalitou z obchodu? To dělá lednice?

Ta lednice to ještě zhorší. Teď ty okurky. Když je okurka nakrojená, tak do lednice musí, protože by hrozilo riziko salmonely a to nechceme. Ale když je neporušená, dá se dobře skladovat mimo lednici. V lednici se jí na slupce dělají prohlubně, protože se její buňky chladem poškozují. Když je v lednici dlouho lilek, začnou se na něm dělat hnědé flíčky. Nebo třeba avokádo.

To také ne?

Když ho nakrojím, tak ho nesním celé a do té lednice ho dám. Všimněte si, že druhý den, když ho vyndáte, jsou v něm vlákna. Ta jsou také způsobená chladem. Třeba jablka být v lednici mohou.

Vidíte, zrovna jablka do ledničky nedávám!

Mohly by tam být i pomeranče. A pochopitelně bobulové plody. Borůvky, maliny a jahody, ty musejí do lednice okamžitě.

Karolína Fourová a doplňky stravy

Karolíno, zjistila jsem, že kdybych se měla stravovat super zdravě, musela bych toho sníst neskutečné množství. Zázvor, skořice, oříšky na mozek a na pleť... já nemám šanci to sníst! Navíc kdybych to všechno snědla, určitě nezhubnu.

Je pravda, že ve skořici jsou látky, které zahřívají organismus. Oříšky obsahují magnezium, které  je dobré pro mozek. Ale tohle jsou rady, které jsou skvělé do časopisu, protože to člověka zaujme - 5 potravin dobrých na mozek nebo 5 potravin, po kterých zhubnete. A je tam zelený čaj, skořice, chilli... Ale tohle je velmi nadhodnocené. Samozřejmě, že účinek tam je, ale je tak strašně malý, že nelze spoléhat na to, že když tohle všechno sníme, tak zhubneme. Ano, když půjdu cvičit a dám si předtím espresso nebo zelený čaj, kde je kofein, tak se organismus víc nastartuje a podpoří se spalování. Ale ve výsledku je to strašně málo a nemá to takový efekt, jaký by člověk očekával.

Lidé si v posilovnách kupují různé urychlovače v tabletkách. Myslíte, že tohle funguje?

Lehce. Je to podpůrná věc. Stejně tak, když vidím všechny ty tabletky na hubnutí.

Co si o nich myslíte?

Většinou jsou na bázi kofeinu, takže podobné, jako když si dáte 2 - 3 kávy. Ale lidé tohle neví, takže tu kávu si ještě během dne dopřejí. Potom se diví, že jim buší srdce a není jim dobře. Já si to počítala, a když jsem viděla, kolik kofeinu takhle člověk přijme, nedivím se, že holkám potom buší srdce. Hodně lidí užívá doplňky stravy, ale vlastně neví, co v nich je. Strava by měla být pestrá a my bychom se měli zaměřit na to, abychom jedli všechno - kromě toho, co nám vyloženě nechutná. Jíst něco, co mi nechutná, jen proto, že je to zdravé? To ani já nedělám. Když je strava pestrá, nemusíte už přemýšlet nad tím, že jste si dnes nedala mandli, zázvor nebo chilli.

Někdy jsme rádi, že vůbec něco za den sníme. To je těžké.

Já jsem dnes třeba měla hamburger s hranolky.

A to se může?

Občas ano. Ale co znamená občas, že? Na to se lidé také často ptají.

Jak často si můžu dát ty hranolky?

Tahle občasná jídla je dobrá si dát jednou týdně. Rozdělit si jídla na ta, která jím občas, a ta, která můžu jíst každý den a jsou základem jídelníčku. Nesnáším, když lidé dělí jídla na zdravá a nezdravá. Když si řekneme, že hamburger je prasárnička, máme potom pocit, že děláme něco špatného. Pro mě je nezdravé jídlo takové, které mi poškozuje zdraví - plesnivé, zkažené nebo jinak kontaminované. To je jídlo, které je zdraví nebezpečné. Hamburger je vlastně jen maso a houska. Ano, je to tučné jídlo, ale není nezdravé.

Karolíno, a co takové ty low carb nebo keto diety?

Pro člověka, který má rád maso, vypadají zábavně. Nemusíme řešit, co máme rádi, a holt si odpustíme to pečivo. Z druhé strany nejen já, ale také Světová zdravotnická organice (WHO) říká, že sacharidy by měly tvořit více než 50 % energie v našem jídelníčku. Má to své opodstatnění a tu energii potřebujeme.

Máme různé kávy na hubnutí a drahé oleje, po kterých se údajně má hubnout... Co vy na to, Karolíno?

Já se třeba divím tomu, že lidé začínají pochybovat, že doplňky stravy z lékárny opravdu fungují. V zimě doplňovat vitamin D je super! Když jezdím do Norska, všechny mléčné výrobky jsou obohacené vitaminem D, protože slunce jim tam opravdu moc nesvítí. My ho zde přes zimu také tolik nemáme. Takže to, že lidé přestali věřit lékárnám, mi přijde zvláštní. Žijeme v takovém blahobytu, že si vymýšlíme úplné nesmysly. Věříme, že jedině doplněk stravy z Instagramu, za který dáme 2 000 korun, nám bude fungovat. Přestáváme věřit klasickým věcem. Lidé už nevěří ani tomu, že v supermarketu se dá koupit normální jedlé jídlo.

Karolína Fourová o kvalitě potravin v Česku

Já k nim trochu patřím. Koupím tam normální zdravé jídlo? Hodně hledám bio - pro Betynku.

Když můžu, kupuji bio také. Přijde mi super, že když koupím farmářské sýry, tvaroh nebo jiné bio potraviny z Čech, podpořím naši produkci a také způsob ekologického pěstování. Můžu podpořit lidi, kteří mají slepice ve volném výběhu nebo je krmí ekologickým krmivem. Ale vadí mi, že když něco není bio nebo z farmy, mají lidé pocit, že to je v podstatě jedovaté nebo to nemá výživovou hodnotu. Máme zde skupiny lidí, které si opravdu nemohou dovolit bio potraviny kupovat. Píšou mi mámy, které jsou doma s dětmi a rozpočet mají hodně přiškrcený, že neví, jestli svým dětem neubližují, když jim nemohou koupit bio okurku. Nechci, aby lidé měli představu, že okurka, která není bio, je nějaký plast bez výživové hodnoty a nejsou v ní žádné vitaminy.

Máme legislativně zaručené, že se k nám na pulty dostává zdravé jídlo? Člověk má strach koupit si potraviny z Polska...

Chápu, tam je to zakořeněné kvůli kauzám z minulosti.

Víme tedy, že jídlo, které kupujeme, je zdravé?

Jsme v Evropské unii a ta zrovna pesticidy, které se hodně řeší v souvislosti s ovocem a zeleninou, extrémně přísně limituje. Ať už použití zbytkových pesticidů, tak i konkrétní pesticidy, které jsou schválené. Musí to dodržovat nejen pěstitelé u nás, ale i ti, kteří dováží sem do Česka. Ovoce a zelenina, které se k nám dováží ze zemí mimo Evropskou unii, to rovněž musí splňovat. Jako v každém jiném oboru, i tady se to lidé snaží obejít, ale většinou se na to přijde. Také díky tomu se dozvíme, kde měly pomeranče pesticidů nad limit. Myslím, že opravdu nemáme zdravotně závadné jídlo. To je přehnaná představa.

Takže v kuřecím mase nejsou antibiotika?

Legislativně být nesmí. Od našeho vstupu do Evropské unie to tak být nesmí. Antibiotika ani hormony se takto využívat nesmí. Stejně je to s mlékem, které se kontroluje. Kdyby se zjistilo, že jsou v něm rezidua nějakých léčiv, musí se biologicky zlikvidovat a chovatel dostane velkou pokutu. Zlikvidovat to musí na své náklady, protože mléko plné antibiotik nemůžete vylít do kanálu. Navíc pokud máte v mléku antibiotika, tak vám tam ty mléčné bakterie neporostou a jogurt z něj zkrátka nevyrobíte!

Můžeme v klidu nakupovat.

Je pravda, že bio mléko má víc vitaminů, omega-3 mastných kyselin a také je chutnější. Ale neznamená to, že je mléko z obchodu špatné a žádné vitaminy v něm nejsou, to není pravda.

Karolína Fourová o hubnutí

Když si budu dávat pozor na to, co jím a v jakém množství, tak nebudu přibírat a možná budu hubnout. Je to tak.

Ano, ale nezaměňovat to, co je kvalitní a co je dietní. Kvalitní je také gorgonzola, která má skoro 60 % tuku v sušině. Kvalitní může být i párek nebo slanina. Občas, když lidé řeší své jídelníčky, mají pocit, že to bylo všechno dobře, protože to bylo farmářské. Ale farmářské máte i sádlo. Myslet na to, jestli konzumuji skutečně takové jídlo, které by mělo tvořit základ mého jídelníčku, a nebo si spíše dopřávám. Měli bychom přemýšlet o množství tuku a cukru.

Můžeme vyjmenovat třeba pět věcí, které mi pomohou zdravě zhubnout?

Na pravidelnou konzumaci si vybírat sýry do 30 % tuku v sušině. Ano, je to eidam, ale i jiné sýry. Nejsou tak dobré, jako třeba gouda. Skvělé jsou třeba Olomoucké tvarůžky.

Zadruhé?

Jíst neochucené mléčné výrobky.

Vy mě ničíte! Do dcery tohle opravdu nemůžu dostat.

Protože jste začala těmi ochucenými. Já to znám ze své zkušenosti. Když jsem vyrůstala, v kurzu byly všechny ty ochucené krémy nebo třeba pudink se šlehačkou. Jenže v patnácti letech jsem potom měla problém sníst bílý jogurt. U nás to byl ekvivalent mléčného výrobku, ale ve skutečnosti je to dezert.

Jaký je třetí bod?

Snažit se zařazovat do jídelníčku celozrnné pečivo. Obsahuje více vlákniny, takže zasytí na delší dobu. Dobré je také žitné pečivo, protože mouka se mele podobným způsobem jako celozrnná.

Začtvrté?

Pít hlavně vodu a potom neslazený čaj a neslazenou kávu.

Můžeme vůbec pít kohoutkovou vodu? Nejsou tam hormony, antibiotika, antikoncepce nebo drogy?

Údajně je ve vodě všechno možné, ale voda, která nám teče z kohoutků, je kontrolovaná. Já sama jsem ve firmě sestavovala přístroje na kontrolu vody. Jezdila jsem do všech vodáren v Česku a mluvila tam s lidmi - opravdu tam ti lidé jsou a každý den tam pracují. Mají na to drahé přístroje a měří kvalitu vody. V Praze dokonce máme na stránkách PVK možnost si vybrat konkrétní ulici, a zjistit tak stav vody v našem domě.

Dobře. A bod číslo pět?

Omezit tučné maso a masné výrobky obecně. Do jídelníčku by se měly zařazovat výjimečně a když už, tak třeba libovou šunku. Lidé mají pocit, že je důležitá vysokoprocentní šunka, ale důležité je sledovat také procento tuku. Vysokoprocentní šunka je i ta s pěkně tučným okrajem. Potom jsou to drobnosti, kterých si člověk skoro nevšimne - vyměnit smetanu do kávy za mléko. Tam se ušetří velké množství tuku. Nebo když si člověk neumí představit nenamazané pečivo, tak vyměnit máslo za žervé nebo jiný čerstvý sýr. Tyhle drobnosti podle mě vůbec nebolí, ale mohou mít obrovský efekt.

O čem ještě promluvila Karolína Fourová?

  • Jak se jedlo v jejím dětství
  • Jak překonala poruchu příjmu potravy
  • Zda hodnotí jídlo svých přátel
  • O ideálu krásy
  • Proč se nestala novinářkou
  • Jak se dnes stravuje ona sama

Zdroj náhledové fotografie k článku: Lifee.cz/talk show Na kafeečko

Související články

Další články